Eurotunelem do Anglie

Jedná se o podmořský tunel, který vede pod kanálem La Manche v průměrné hloubce asi 45 m pod mořskou hladinou.

Pohled do historie a základní informace ze současnosti

Tunel je dlouhý 50 km a oficiálně byl zpřístupněn v roce 1994, kdy se tudy projel první vlak. A to rovnou s nejvážnějším pasažérem na palubě. První osobou, která si cestu vyzkoušela, nemohl být totiž nikdo jiný než sama britská panovnice Alžběta II.

Výstavba eurotunelu začala v roce 1987. Hlavním důvodem jeho vzniku bylo usnadnění dopravního spojení mezi Anglií a Francií. Samotný nápad propojit Velkou Británii se zbytkem evropského kontinentu však není novinkou, naopak. O něčem podobném se uvažovalo už mnoho let před vznikem dnešní stavby.

První pokusy o realizování tohoto konceptu můžeme datovat dokonce do roku 1881. Po prvních dvou kilometrech ovšem jakákoli činnost zase skončila. Příčina? Masivní protesty britské veřejnosti. Hlavní důvod pro tak mohutný odpor tkvěl hlavně v otázce bezpečnosti. Na tu byli Britové mimořádně citliví primárně v období po druhé světové válce, kdy ve vzduchu visely obavy z možné invaze.

Tunel tak mohl vzniknout až na konci 20. století. Technicky se o jediný tunel vlastně přitom nejedná. Tvořený je dvěma tunely, které slouží svému primárnímu účelu, tedy dopravě. Ty mají průměr 7,6 metru. K servisním účelům se využívá ještě třetí služební tunel o průměru menším.

Stavba nakonec vyšla na 10 miliard liber a provázely ji četné problémy. Původní rozpočet se překročil o plných 80 %. Firma Eurotunnel, která jej provozuje, se dostala kvůli projektu do výrazných finančních problémů. Z neveselé ekonomické situace se ovšem dokázala vzpamatovat a v posledních letech vykazuje zisk.

Geologický profil Eurotunelu

zdroj: cool.prima.cz

Možnosti dopravy do Anglie a nazpět

Dnes se tak tunelem prohání několik stovek vlaků. Maximální limit rychlosti přitom činí 160 km/hod., přestože vlaky jsou schopné vyvinout rychlost téměř dvojnásobnou. Chcete-li využít tohoto typu dopravy, nutné je si předem rezervovat lístek, a to na konkrétní termín v přesně stanoveném čase. Počítat musíte s bezpečnostní kontrolou a kontrolou zavazadel. Platí tu obdobná pravidla jako na letišti.

Osobní přepravu zajišťuje nadnárodní dopravce Eurostar. S TGV-Eurostar se z centra francouzské metropole dostanete na opačnou stranu do Anglie, konkrétně do centra Londýna, za cca tři hodiny. Vlaky jezdí mezi pařížským Severním nádražím (Gare du Nord) a londýnským St Pancras.

Co se týče srovnání cesty skrze eurotunel vlakem a trajektem, platí, že klíčový rozdíl tkví v ceně a času. Cestování trajektem je pomalejší, nicméně vychází levněji. Vlakem překlenete tunel za přibližně půl hodiny, tradiční trajekt tutéž vzdálenost zdolá na cestě Calais – Dover za přibližně 75 až 90 minut. Provozovateli jsou společnost DFDS Seaway nebo P&O Ferries. Průměrné ceny jednosměrných jízdenek se pohybují v rozmezí 53 až 89 liber.

Do jisté míry lze trajekt považovat i za poněkud komfortnější způsob cestování, který má pro mnohé jistou romantickou atmosféru. Alespoň pro ty cestující, kterým pohupování po hladině Atlantiku nezpůsobuje žádné obtíže.

Pozor, cesta autobusem i autem probíhá shodně tak, že se vozidla naloží na speciální nákladní vlak, s nímž tunelem projedou. Vlastní vůz se doporučuje zejména tehdy, když s sebou vezete větší množství věcí (a jste srozuměni s místním zvykem jezdit vlevo).

Líbil se vám článek? Sdílejte ho na: